Dobré životní podmínky koní jsou v poslední době stále více aktuálním tématem, které se skloňuje ve všech odvětvích jezdectví. Všichni jsme odpovědní za zabezpečení dobrých životních podmínek pro naše koně. Musíme u chovatelů vytvořit povědomí o tom, co jsou pro koně dobré životní podmínky, a jak my ten úkol plníme a jak svou odpovědnost přebíráme.
Děkujeme prof. Ing. Marko Halo, PhD. ze Slovenské zemědělské univerzity v Nitře za možnost přeložit a publikovat jeho článek.
Jaká je naše odpovědnost?
Co však ta odpovědnost znamená a jak jí tedy přebíráme? Jako chovatelé neneseme odpovědnost jen za koně, které chováme teď. Musíme myslet dlouhodobě. Znamená prodej koně, kterého jsme odchovali, konec naší odpovědnosti? S neustálým pokrokem, který nám poskytuje vědecký výzkum, musíme zvážit jaké jsou důsledky našich chovatelských rozhodnutí. Kde jsou etické hranice používání moderních reprodukčních technik a genetického výběru, které nás stále více vzdalují od tradičního chovu? Hrozí nám produkce koní na výrobní lince? A co se stane s koňmi, kteří nemají takovou kvalitu a nemohou tedy plnit svůj účel?
Proto je velice důležité mít neustále na mysli jejich pohodu – jejich blaho a to, jak se koně cítí každý den.
V EU jsou zvířata chápána jako živé bytosti, které mohou trpět a cítit bolest, nebo pokud jim to bude umožněno, mohou být v podmínkách chovu, které jsme jim vytvořili, zcela spokojené. Komplexní stav jejich mentálního a fyzického zdraví, kdy je zvíře v harmonii s prostředím, musí odpovídat jeho potřebám. Pro pohodu zvířat je zcela nezbytné aby podmínky, které jsme pro ně vytvořili, respektovaly jejich biologické, fyziologické a etologické potřeby.
Stereotypní chování u koní
Prvotním znakem nevhodných podmínek chovu jsou změny projevů přirozeného chování, případně vznik poruch chování. Nejčastěji se vyskytujícím problémem jsou stereotypy, definované opakovanými nutkavými vzorci chování, které nemá žádný cíl ani funkci.
U koní rozdělujeme stereotypní chování na:
Repetitivní lokomoční chování – tkalcování, různé pohyby hlavou, kopání, hrabání
Repetitivní orální projevy – klkání, okusování dřeva, žraní hlíny, skřípání zuby
Nejčastějším problémem je klkání, kterému je potřeba věnovat velkou pozornost. Nejde jen o problém estetický, ale může být příčinou vážných zdravotních problémů se zuby, klouby, může způsobit úbytek hmotnosti, koliky nebo pokles výkonnosti. Klkání se vyskytuje u 2,4 – 8,3% koní.
Mezi sportovními koňmi jsou na tom s klkáním nejhůře koně drezurní. Proč právě oni? Drezurní trénink koní na střední a vysoké úrovni vede ke zvýšené odpovědi organismu na stresové stimuly a k poruchám chování, jako jsou deprese a úzkosti. Drezurní koně mají vyšší emoční reakce (reakce na stav přetížení). Intenzivní kontrola lokomoce (v podstatě každého pohybu) během drezurního tréninku, spojená s požadavky na rychlé a přesné přechody a s přílišným shromážděním, vedou ke stresu, frustraci a strukturálním emočním změnám. To vše je umocněno vysokou mírou tlaku ze strany jezdce (uždění, ostruhy), což může vést až k celkové deprivaci.
Obecně se nejčastěji se stereotypním chováním setkáme u anglických plnokrevníků, zejména od druhého roku věku. Anglický plnokrevník má trojnásobně vyšší pravděpodobnost rozvoje některého druhu stereotypního chování než jakékoliv jiné plemeno. Výsledky studií ukazují alarmující čísla – 13,3 až 24% anglických plnokrevníků vykazuje stereotypní chování.
Biorytmus koní, kteří vykazují nějaký typ stereotypie, je výrazně narušen. Z výzkumů vyplývá, že koně věnují patologickému chování 15 až alarmujících 65% své denní aktivity. Toto chování je způsobeno kombinací genetických a environmentálních faktorů a na jeho rozvoji se významně podílejí nevyhovující podmínky stájového managementu. Sovu prokazatelnou roli v rozvoji stereotypních modelů chování má i stres a problémy v oblasti gastrointestinálního traktu (například žaludeční vředy).
Proč vzniká stereotypní chování?
Za vznikem stereotypního chování jsou dvě hypotézy:
První hypotéza vidí příčinu v defektu v oblasti mozku, která se nazývá bazální ganglia. Bazální ganglia (nuclei basales) jsou součástí šedé hmoty koncového mozku zevně od thalamu, zanořené do bílé mozkové hmoty. Jedná se o vývojově staré struktury. Uplatňují se při vytváření a řízení pohybu, podílejí se také na kognitivních funkcích a funkcích limbického systému,
Druhá hypotéza vidí hlavní příčinu rozvoje stereotypů v suboptimálních podmínkách ustájení, které u koní vedou k frustraci.
Všeobecně ale můžeme konstatovat, že stereotypie se významně více objevuje u koní kteří:
- nemají vhodně sestavenou krmnou dávku
- jsou sociálně izolovaní, mají nedostatečnou sociální interakci, jsou nedostatečně nebo nevhodně emocionálně a kognitivně stimulovaní
- mají nedostatek pohybu
Vysoce ohrožená vznikem a rozvojem stereotypu jsou hříbata, která jsou po odstavu umístěna v boxe. Nejlepší je odchov volně na pastvinách, ve větší skupině. Krmení hříbat koncentrovanými krmivy zvyšuje možnost rozvoje orální projevů stereotypie, a to až čtyřnásobně.
Klíčovými faktory v rozvoji stereotypie jsou:
- genetika
- environmentální faktory
- krmné postupy
Některé studie dokazují souvislost mezi vznikem a rozvojem klkání a nevhodným poměrem koncentrovaných a objemových krmiv. Koně jsou přizpůsobeni tomu, aby 14 až 16 hodin denně přijímali krmivo s vysokým obsahem vlákniny a nízkým obsahem škrobu. Pokud dochází k významným odchylkám od tohoto modelu, může dojít nejen k rozvoji stereotypního chování, ale i k metabolické acidóze, vzniku žaludečních vředů a rozvoji laminitidy. Jedna z nedávno uskutečněných studií odhalila, že svůj vliv na rozvoj stereotypních projevů má i obsah stopových prvků v krevním séru. Stopové prvky jako selen, mangan a měď chrání organismus před oxidačním stresem. S pojmem oxidační stres se v současnosti setkáváme velmi často. Oxidační stres je vyvolán zvýšenou tvorbou volných radikálů, nebo sníženou kapacitou antioxidačního systému.
Oxidační stres je původcem mnoha nemocí, jako jsou:
- Alzheimerova choroba
- Různé typy rakoviny
- Onemocnění koronárních tepen
- Diabetes mellitus
Odpovědnost pro budoucnost 
Kůň je původně stepní zvíře a má velmi vysoké nároky na pohyb, čerstvý vzduch a světlo. To vše je nezbytné zohlednit při dispozičním řešení chovných a výcvikových středisek. Taktéž je velmi důležité, aby výcvikový proces a metody k dosažení úspěchu byly realizovány s ohledem na zdraví a pohodu koní. To, že se něco vždy dělalo jedním způsobem nemusí nutně znamenat, že se to dělá/dělalo správně. Nové vědecké poznatky a důkazy nás často učí, že musíme způsob, jakým věci děláme, změnit.
Od použití nového sedla nebo uždění, přes nové prvky ve výživě, v péči o zdraví, regeneraci a management výkonnostních koní, ale i koní, kteří jsou využívání jen rekreačně, až po výcvikové metody, povrchy jízdáren a vybavení chovných a výcvikových zařízení, které může snížit riziko zranění a nastolit pohodu. Pro mnoho z nás jsou tyto věci při práci s koňmi již samozřejmostí, ale pro někoho může být těžké změnu akceptovat. Klíčem k zabezpečení zodpovědnosti je komunikace – abychom se mohli podělit s těmi, kdo mají obavu, zda zodpovědně plníme svou úlohu v oblasti dobrých životních podmínek zvířat.
Odvětví sportovních a dostihových koní na celém světe čelí neustálému tlaku, co se týče jejich dobrých životních podmínek. To se týká jak vnímání jejich pohody během závodní kariéry, tak toho, co se stane s koňmi, kteří svou sportovní kariéru ukončí.
Na splnění této etické výzvy s cílem získat důvěru veřejnosti, musí být strany zainteresované v tomto odvětví otevřenější, čestněji hovořit o realitě života těchto sportovců a pracujících zvířat.
Koňský průmysl tvoří síť profesionálů (trenérů, jezdců, ošetřovatelů, veterinářů, odborníků na výživu, majitelů atd.), kteří spolupracují v péči o své koně na té nejvyšší úrovni. Aby mohli koně podávat co nejlepší výkony, musí být zdraví a šťastní. O jejich pohodu se starají 24 hodin denně a svou pozornost věnují každému detailu. Musejí být zodpovědní, což znamená na základě poznatků minimalizovat riziko a maximalizovat užitek.
Dobré životní podmínky závodních koní je těžké kvantifikovat. Je ale možné vyvozovat závěry z jejich nadšení a ochoty pro svého jezdce udělat vše. Stejně tak je důležité identifikovat faktory pohody koní v jiných oblastech jejich využití a v jejich volném čase.
Převzetí odpovědnosti za naše koně je naše budoucnost.
prof. Ing. Marko Halo, PhD. | marko.halo@uniag.sk
Slovenská zemědělská univerzita v Nitře
Foto: archiv společnosti Equiservis, spol. s r.o.
